Konec cestování do zahraničí se samozřejmě dramaticky projevil v naší slibně rozjeté skialpové sezóně. Náraz do zdi, který zhatil všechny stěžejní akce nadcházejícího skialpového jara 2020… jižní Norsko, severní Norsko, Ski 4000 a mnoho dalších.
Něco nám však v ohledu hledání a plnění snů přinesl.
Začali jsme přemýšlet, jak pokračovat. Jak navázat na to, co děláme a co nás baví? Co Česko nabízí? Jaká dobrodružství zde máme? Kde můžeme díky našim schopnostem pomoct v dosažení cílů a snů? Volba padla jednoznačně na české pískovce.
Světově jedinečné lezení. Jak svojí spektakularitou, tak i rázovitou kulturou opředenou kolem tohoto specifického odvětví horolezení. V sezónách plných Alp, Skandinávie a i vzdálenějších koutů světa nebyl na tuto naši perlu prostě čas. Popravdě jsme ani nevěděli, jestli by tato občas lehce dekadentní zábava byla tou pravou volbou pro vodění. Nyní však nezbývalo než to s největšími nadšenci zkusit.
A výsledek?
Výsledek byl nad očekávání dobrý. Rozjela se přímo mánie lezení na písku. Akce jako Tour de Písek a Lezecké úterky byly na pořadu dne. Přišlo nadšení a energie, že máme zase kde a co lézt, že můžeme plánovat a těšit se na další výstupy. Lezlo se snad všude. Hrubice, Prachovské skály, Suché skály, Tisá, Ostrov a dokonce i bájný Adršpach. Stáli jsme na naprosto fantastických a dominantních skalních věžích jako Prachovská jehla, Mnich, Milenci, Starosta, Kapelník, Císař, Maják a mnoho dalších.
Vrátili jsme se do míst našich lezeckých začátků, do míst plných českého koloritu a tradičního lezení s bizarními uzlíky namísto friendů a vklíněnců. Jsme vděční, že jste nám v rámci imaginárního programu „Zachraň svého guida :)“ dali možnost prolézt se s Vámi tak úžasnými dny. Díky těmto výstupům to byla nakonec naprosto jedinečná sezóna, která nám otevřela oči. Přírodní klenoty jako české písky je potřeba nepřehlížet a i navzdory dosažitelnosti alpských krás tam občas musíme zavítat.
bratři Švihálkovi